1. (k) komu/čemu, proti komu ap. přibližovat se, dostávat se do blízkosti něčeho: v ohlavi a v úzdě líci jich [koně a mezka] stiehni, již nepřibližijí sě k tobě ŽaltWittb 31,9 approximant ad te; nepřibližij sě [synu] ke dveřóm jejieho [nevěstčina] domu BiblOl Pr 5,8 ne appropinques foribus

2. k čemu (cíli) přicházet, přijíždět: v túž hodinu, v nižto matka božie a svatý Josef s nebeským dietětem k chrámu sě božiemu přibližovášta KristA 25v; tehdy když vsedla [Abigail] na vosla a přibližovala se k hoře BiblPraž 1 Rg 25,20 descenderet ad radices montis

3. k komu přibližovat se, sbližovat se s někým: osvětím sě v těch, jižto přibližují sě ke mně [Bohu] BiblOl Lv 10,3 (přistupují BiblPraž) appropinquant mihi; hřiešníci, přibližujte sě k bohu srdcem, tělem, milostí WaldhPost 102v

4. k komu (ženě) souložit s někým: přikázal [Bůh], aby sě nepřibližovali k ženám svým, ktož sú jeho zákon měli přijieti HusManžV 107r

5. (o člověku ap.) (k) čemu (stavu ap.) přibližovat se (v čase), (téměř) dospívat k něčemu: zvěděv starší Tobiáš smrti se přibližovati, zavolal k sobě syna svého TobB 317 (sr. Tob 14,5: prvé než skončal BiblDrážď in hora … mortis); k téj nevolnosti a k téj nesvobodnosti běžie a přibližují sě den ote dne, hodina k hodině všecky zemské věci TkadlA 257r

6. (o časově ohraničeném ději n. o čase) (k) čemu (události) nachylovat se, spět k něčemu: když běhu věku neb života v síle nepřibývá, tehdy ihnet k starosti se hýbá a přibližuje [život] Čtver 8v inclinatur in senium; k tomu, abych tě z tohoto ostrova vynesl …, čas se přibližuje TrojK 86r; neos. komu schylovat se: tehdy on vida, že se jemu k smrti přibližuje MladJerF 130v mortis supplicium … instare sibi

7. (o časovém úseku, události ap.) přibližovat se, (téměř) nastávat, nadcházet: aj, toť sě dni přibližijí, praví hospodin BiblDrážď Jr 7,32 venient; již sě smrt přibližuje, aj, rucě mé oslaběly sú OrlojK 438

8. (o lhůtě) naplňovat se, završovat se: tehdy, když sě již rok kalifu přibližováše, poslal ten biskup po toho ševčíka CestMil 14v